|
|
Modul pružnosti přírodního kamene
Hoduláková, Michaela ; Cikrle, Petr (oponent) ; Kocáb, Dalibor (vedoucí práce)
Hodnota modulu pružnosti betonu závisí na jeho složení (zejména na použitém kamenivu). Jelikož v současném stavebnictví neexistuje žádná ucelená literatura týkající se modulů pružnosti jednotlivých typů kameniva, je tato práce zaměřená na zkoušky a porovnání modulů pružnosti vybraných druhů hornin používaných pro výrobu drceného hrubého kameniva do betonu. Moduly pružnosti se zjišťují statickou a dynamickou metodou. Práce se také věnuje modulu pružnosti žuly v rozdílném stádiu zvětrání.
|
|
|
Žuly pražských klenbových kamenných mostů v 19. st.: zdroje suroviny, vlastnosti a zvětrávání
Rauvolfová, Hana ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Krutilová, Kateřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem degradace žulového zdiva, které bylo použito na stavbu dvou kamenných klenbových pražských mostů. Žula je oblíbeným stavebním materiálem pro svoji vysokou odolnost, nicméně i přesto je nutné kontrolovat stav zdiva, na které byla použita kvůli degradačním procesům, kterým by celá stavba mohla následně podlehnout. Kámen použitý na stavbu ve městě podléhá jiným degradačním procesům než kámen v přírodě. Začátek práce je věnován popsání žuly z petrografického hlediska, jejím fyzikálním, chemickým vlastnostem a dalším důležitým vlastnostem, díky kterým je oblíbeným stavebním kamenem. Dále je zde popsána klasifikace granitických hornin a důležité lomy na území České republiky. Následující kapitola se věnuje popisu degradačních procesů, které negativně ovlivňují horninu. Degradační procesy jsou rozděleny do tří kategorií na fyzikální, chemické a biodegradační. Procesy jsou zde popsány obecně, ale jsou zde uvedeny i výsledky testů prováděných při měření degradace na žulových historických stavbách ze zahraničí. Poslední část práce je věnovaná kamenným klenbovým mostům, jejich nejčastějším poruchám a metodám oprav. Větší pozornost věnuji dvěma pražským mostům z 19. století, mostu Legií a mostu Palackého, na jejichž zdivo byla použita společně s dalšími horninami žula....
|
|
|
Vliv klimatu na archeologické památky v areálu Pražského hradu
Pokorný, Šimon ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kozlovcev, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá řešením otázky vlivu klimatu na archeologické památky pod dlažbou III. nádvoří Pražského hradu. Komplex archeologického naleziště je ohrožen působením několika klimatických faktorů, zejména vodou a změnami teploty, které způsobují vytváření zvětrávacích procesů a historický stavební materiál v zájmové oblasti je následně degradován. Teoretická část této práce se nejdříve zabývá studií historických stavebních materiálů v areálu vykopávek, hlavní důraz klade na opuku a jílovou břidlici, které jsou nejvíce náchylné k různým druhům zvětrávání. Následně jsou zde probírány degradační procesy, které ovlivňují stav přítomného materiálu, zejména pak procesy spojené s prostupem vody skrze materiál, chemické zvětrávání způsobené krystalizací soli a bobtnání jílových minerálů, proces, který se často vyskytuje u jílových břidlic. Poslední kapitola teoretické části nastiňuje vliv budoucí změny klimatických faktorů na působení těchto procesů. Praktická část této práce se zaměřuje na výzkum mrazových a solných zvětrávacích cyklů, zejména na stanovení četnosti cyklů za jeden rok kontinuálního měření. K tomu jsou využity vlhkostní a teplotní hodnoty v čase z čidel, která jsou rovnoměrně rozmístěna v celé oblasti vykopávek. Výsledky výzkumu prokázaly v současné době nepřítomnost procesu mrazového...
|
|
|
Vliv napěťového pole na zvětrávání a erozi pískovcových útvarů
Řihošek, Jaroslav ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Mikuláš, Radek (oponent) ; Válek, Jan (oponent)
Vliv mechanického napětí na zvětrávání a erozi byl v pracích věnujících se vzniku pískovcových útvarů přehlížen, ačkoli se ukazuje, že napětí je klíčový faktor pro formování řady různých útvarů. Hlavním cílem doktorské práce bylo pochopení vztahu mezi mechanickým napětím a zvětráváním či erozí při vzniku a vývoji pískovcových útvarů. Vliv mechanického napětí na způsob zvětrávání a rychlost rozpadu materiálu tvořící historické památky v Jordánské Petře byl zkoumán na místě i na vzorcích v laboratoři. Mezi rychlostí solného zvětrávání a velikostí jednoosého stlačení vzorků pískovce z Petry se podařilo doložit negativní exponenciální závislost. Role mechanického napětí jako mechanismu řídícího vznik a vývoj tvaru pískovcového útvaru byla dále studována u skalních převisů, pískovcových arkád a skalních bran v ČR a USA. V doktorské práci je představena a prověřována metoda využívající střelečský pískovec jako přírodního analogu ve fyzikálních modelech simulace zvětrávání a eroze cementovaných pískovců. Tyto fyzikální modely jsou navrženy v podobě, kdy je erozní činitel simulující reálné zvětrávání či erozi (skrápění vodou) aplikován na zmenšený iniciální tvar zkoumaného pískovcového objektu vytvořeného ze střelečského pískovce in situ v lomu. Pole mechanického napětí v takovém modelu poté určuje, které...
|
|
|
Mikroformy pískovcového reliéfu a jejich využití pro relativní datování
Krbcová, Klára ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Engel, Zbyněk (oponent)
Mikroformy a mezoformy jsou nedílnou součástí pískovcového reliéfu. Jejich vznik je podmíněn souborem různých procesů, mezi ty hlavní patří zvětrávání a eroze. Pomocí rešerše literatury byla nejprve přiblížena definice pískovců a různé pohledy na jejich klasifikaci, diagenezi a rozšíření. Další částí práce je popis mechanismu zvětrávání a eroze na pískovcích. Na základě převládajícího vůdčího procesu při vzniku jednotlivých tvarů byly tvary rozděleny do kategorií. Důraz byl kladen především na jejich popis, způsob vzniku, vývojová stádia a rozšíření. V praktické části byly hodnoceny vybrané mikrotvary na území rokle Apatyka, která je součástí CHKO Kokořínska. Terénní výzkum byl zaměřen zejména na voštiny, které se v rokli Apatyka vyskytují hojně a tudíž umožňují komplexní analýzu jejich polohy jak v rámci jednotlivých skalních výchozů, tak i v rámci jednotlivých částí rokle. Pomocí vhodně zvolených metod bylo zjištěno, že areály voštin se nacházejí primárně ve východním kvadrantu, s klesající výškou skalního výchozu jejich pokryvnost klesá a jejich výskyt při úpatí a v blízkosti hran skalních výchozů je značně omezen. Další část terénního výzkumu se zaměřuje na relativní datování jednotlivých částí rokle právě pomocí voštin. Mezi nejstarší části patří uzávěrová část rokle a prostřední vertikální stupeň při...
|
|
|
Silkrety, jejich vznik a vývoj
Kohoutová, Iveta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Silkrety jsou horniny s vysokým podílem SiO2 (obvykle více než 90 hm. %), které vznikají mobilizací SiO2 během procesů zvětrávání. Silkrety které vznikají v blízkosti zemského povrchu během půdního zvětráváním v teplém a humidním klimatu se označují jako pedogenní silkrety. Dalším typem silkret jsou groundwater silkrety, k jejichž vzniku dochází v aridním a semiaridním klimatu, v hloubkách 5- 50 m pod povrchem v těsné blízkosti hladiny podzemní vody. Navíc se ještě dají rozlišit silkrety, jejichž silicifikace je spjata s evapority. U tohoto typu silkret je ale velice složitá geneze i určení období jejich vzniku. Existují čtyři typy textur silkret: GS-, F-, M-, C- textura, z nichž nejběžnější texturou je F-textura. V České republice jsou silkrety známy spíše pod termínem sluňáky nebo křemence. Ostatně v každé zemi, kde se vyskytují, mají své specifické označení. Silkrety jsou tvořeny hlavně SiO2, v minoritním množství tu jsou zastoupeny těžké minerály a živce. Tmelící složku tvoří nejčastěji α-křemen, opál a chalcedon. Průměrná mocnost silkret se pohybuje v rozmezí 1-3 m, ale byly nalezeny i mocnosti o 5 metrech. Hlavním zdrojem SiO2 je chemické zvětrávání silikátových minerálů a zrna křemenného prachu, která jsou unášena větrem a ukládají se před přírodními překážkami na zemském povrchu, např....
|
|
|
Změny vlastností výsypkových substrátů během urychleného zvětrávání
Zadinová, Radka ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Povrchová těžba uhlí zanechává na krajině nevratné následky. Při povrchové těžbě hnědého uhlí vznikají rozsáhlé plochy výsypek. Vznik půd je významně ovlivněn procesem zvětrávání matečné horniny. Na odebraných vzorcích nejčastějších substrátů byl proveden pokus s urychleným zvětráváním. Vzorky byly zalité destilovanou vodou, ponechaly se nasáknout, poté se zmrazily, rozmrazily a usušily. Tento cyklus byl zopakován dvacetkrát. Před pokusem a po pokusu byly změřeny hodnoty: pH, konduktivita, obsah organické hmoty ztrátou žíháním, zrnitost a nasáklivost. Před i po pokusu byl proveden test toxicity pro rostliny vysetím semen hořčice žluté (Sinapis alba). Pokus urychleného zvětrávání ukázal možný vývoj zvětrávání výsypkových substrátů v čase zejména posun pH k neurálním hodnotám, a zvýšení nasáklivosti materiálů, přes tyto změny nebyl zaznamenán posun v toxicitě některých půd pro rostliny.
|
|
|
Stanovení stáří sekundárních minerálů uranu metodou 230Th/234U na vybraných lokalitách Českého masívu
Roll, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Mizera, Jiří (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o předních ložiscích uranu v České republice, na který se vyvinula sekundární uranová mineralizace. Práce si klade za cíl analýzu radioaktivních složek a případné určení stáří těchto sekundárních fází. Dále vyslovuje hypotézu vzniku těchto uranových sekundárních minerálů v důsledku glaciálního zvětrávání během kvartéru. Jako vhodná metoda byla zvolena alfa spektrometrie a pro výpočet stáří minerálů byl použit datovací pár 230 Th/234 U. Zvolená metodika byla nejdříve ověřena na referenční materiálu PU1 (Příbramský uraninit), který se nacházel ve stavu radioaktivní rovnováhy s přidaným vnitřním standardem, v obou případech o známé aktivitě. Při analýze spekter bylo zjištěno, že některé vzorky leží na okrajích datovacího intervalu, respektive již mimo něj. Tato skutečnost se potvrdila u vzorků PL1 a GF1, které jsou velmi mladé a mohou souviset s antropogenní činností (změněné podmínky po vyražení důlního díla), skutečnost naopak nenastala u vzorku GF3, byť se jedná také o poměrně mladou fázi. V opačném případě se ukázalo vysoké stáří u vzorků ME3, ME4 a ME6 z lokality Medvědín. Ostatní vzorky vybrané pro datování se nacházely uvnitř datovacího intervalu a mohli tak být datovány absolutně. Vzorky GF3 (3 725 ± 845 let), JE1 (10 655 ± 1 795 let) a JE3 (24 865 ± 3 885...
|
|
|
Greiseny Slavkovského lesa a jejich stavební a sochařské využití
Kocíková, Pavla ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Kuchařová, Aneta (oponent)
Použití greisenu, horniny těžené primárně pro získávání (Sn-W) rudní složky, v sochařství a stavebnictví je pro oblast Slavkovského lesa a blízkého okolí typické. Materiál těžený v greisenizovaném žulovém pni u Pramenů jako stavební kámen byl také zdrojovou lokalitou přírodního kamenného materiálu použitého při stavbě cenné barokní památky - sloupu Nejsv. Trojice v nedalekém městě Teplá. Pro studium vlastností původního kamenného materiálu těženého u Pramenů byly analyzovány vzorky odebrané v opuštěném lomu na stavební kámen. Tyto vzorky byly za účelem potvrzení zdrojové lokality původního kamenného materiálu porovnány s materiálem odebraným z památky při předrestaurátorském průzkumu. Provenience původního kamenného materiálu byla zjištěna na základě srovnání kvalitativních a kvantitativních petrografických a mikrostrukturních parametrů. Mikroskopickým pozorováním s použitím petrografické obrazové analýzy (PIA) byly určeny a kvantifikovány mikrostrukturní petrografické parametry studovaných vzorků. Distribuce akcesorických fází a mikrostrukturní charakteristiky byly sledovány s použitím katodové luminiscence. U materiálu odebraného v opuštěném lomu byly dále stanoveny indexové fyzikální a dynamické přetvárné vlastnosti s ohledem na využití materiálu v sochařství a stavebnictví. Studovaný materiál z...
|
|
|
In situ zvětrávací experimenty sulfidů a silikátů
Jarošíková, Alice ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Drahota, Petr (oponent)
Zvětrávání je přirozený proces probíhající na zemském povrchu. Jeho efekt na minerály a další materiály je významný. Kromě mechanického rozrušování může důsledkem zvětrávání dojít k chemickým reakcím, které mohou vést ke kontaminaci životního prostředí (např. podzemních vod a půd). Nejen z tohoto důvodu se stalo zvětrávání předmětem intenzivního studia. Jeden ze způsobů výzkumu jsou in situ zvětrávací experimenty. Cílem této práce je posoudit jejich výhody a nevýhody a popsat jejich průběh a komplikace, které mohou během experimentu nastat, a k čemu lze poznatky těchto studií dále využít. Pozornost je soustředěna i na několik konkrétních experimentů, které se zabývaly zvětráváním sulfidů či silikátů in situ a na nichž lze tyto věci pozorovat.
|
host ::
RSS.